Select a different country or region to see specific content for your location.
Rámcové právní podmínky
Plasty pro styk s potravinami
Rámcové právní podmínky
Platné zákony a nařízení v EU
Při průmyslovém zpracování přicházejí potraviny nevyhnutelně do styku s částmi strojů vyrobenými z různých materiálů. Přepravní kontejnery, kluzné kolejnice, šneky, stěrky nebo plničky – díly jsou často vyrobeny z plastu. Jako obalové materiály se používají papír, sklo, hliník, kompozitní materiál a především plasty. Pro styk materiálů a látek s potravinami platí v Evropské unii a Spojených státech různé zákony, které musí společnosti při výrobě materiálů a látek dodržovat.
Rámcové nařízení 1935/2004/ES
Nejdůležitějším zastřešujícím evropským právním předpisem je rámcové nařízení EU 1935/2004/ES: Podle článku 3 musí být všechny materiály a předměty určené pro přímý nebo nepřímý styk s potravinami dostatečně inertní. To znamená, že složky materiálu se mohou do potraviny uvolňovat pouze v takovém množství, aby bylo zaručeno, že:
- neohrozí lidské zdraví
- nezpůsobí nepřijatelnou změnu v chemickém složení potraviny
- nezmění organoleptické vlastnosti potraviny – zápach, chuť, vzhled a barvu
+
Pravidla pro styk plastů s potravinami v EU: Rámcové nařízení 1935/2004/ES, nařízení 2023/2006/ES a nařízení 10/2011/EU
Nařízení 2023/2006/ES
Nařízení je založeno na rámcovém nařízení 1935/2004/ES a týká se Správné výrobní praxe (Good Manufacturing Practice, GMP). Společnosti, které vyrábějí materiály určené pro styk s potravinami, musí zavést a uplatňovat systém kontroly kvality a dokumentaci v souladu se směrnicemi správné výrobní praxe.
Nařízení 10/2011/EU
Aby byly splněny požadavky rámcového nařízení 1935/2004/ES, musí společnosti navíc dodržovat další předpisy týkající se materiálů – takzvaná zvláštní opatření. V případě plastů přicházejících do styku s potravinami se jedná o nařízení 10/2011/EU, které je v platnosti od května 2011 a často se označuje jako PIM (Plastic Implementation Measure) – opatření pro použití plastů, včetně jeho posledních změn.
Při výrobě plastu se smí používat pouze látky uvedené v „seznamu Unie“ nařízení 10/2011/EU. Jedná se o pozitivní seznam původně s 885 látkami, který se pravidelně upravuje. Skládá se z následujících oblastí:
- Pomocné látky kromě rozpouštědel
- Monomery a další výchozí látky
- Přídatné látky kromě barviv
Měří se celkové množství netěkavých látek, které migrují z materiálu do potraviny, bez ohledu na jejich chemickou povahu. Tato hodnota (10 mg/dm² kontaktního povrchu, respektive 60 mg/kg potraviny) má zajistit, že nedojde k nepřijatelné změně chemického složení potraviny. Tento celkový migrační limit platí stejně pro všechny plasty.
Nesmí být překročeno maximální přípustné množství určitých látek, které mohou z materiálu migrovat do potraviny. Limity mají zajistit, aby nedošlo k ohrožení lidského zdraví. Plast může obsahovat žádnou, jednu nebo více látek, které je třeba testovat.
Požadované informace v prohlášeních o shodě pro materiály přicházející do styku s potravinami jsou přesně specifikovány. Mimo jiné musí být uvedeny přesné informace o typu dané potraviny, kontaktní teplotě a dobách kontaktu. Tyto informace vycházejí z migračních testů provedených s různými simulanty potravin. Nařízení rozlišuje pět různých typů potravin (suché, vodnaté, kyselé, mastné, alkoholické), které jsou testovány pomocí simulantů. Na výběr je také velké množství dob kontaktu a kontaktních teplot. To může pokusy s migrací velmi prodražit a zkomplikovat.
Platné zákony v USA
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) je regulačním orgánem pro léky a potravinářská aditiva ve Spojených státech.
Veškeré příslušné předpisy pro léčiva a potravinářské přídatné látky budou zveřejněny ve Sbírce federálních předpisů (CFR) v hlavě (Title) 21. Na rozdíl od EU jsou přesné požadavky na materiál velmi specifické. V zásadě se vychází z toho, že všechny složky materiálu se mohou uvolňovat do potravin. Proto se plasty, barviva i jiné kontaktní materiály označují jako „Indirect food additives“, nepřímé přísady.
Title 21 je rozdělena do různých kapitol (Parts). Údaje o plastech jsou uvedeny v „Part 177 Indirect food additives: Polymers“. K identifikaci typu plastu se používá čtyřmístné číslo: např. 1520 pro polyolefiny nebo 1500 pro polyamidy.
Příslušný oddíl pro polyamidy je „21 CFR, Part 177, Paragraph 1500“. Barviva jsou regulována v „21 CFR, Part 178.3297“ (Colorants for Polymers). V těchto odstavcích jsou upraveny požadavky na plasty určené pro styk s potravinami, a to jak z hlediska přísad, tak z hlediska dodatečných požadavků, jako jsou extrakční limity. Kromě toho lze kdykoliv použít látky z takzvaného seznamu Gras (Generally recognized as safe) jako aditiva pro materiály, které jsou určeny pro styk s potravinami.
Platné zákony v Japonsku a Číně
Řada materiálů společnosti Röchling splňuje také následující zákonné požadavky:
- Japonsko Food Sanitation act: Positive List for materials and additives of apparatus, containers and packaging made by synthetic resins
- Čína: National food safety standard: GB 9685, GB4806.1, GB4806.6, GB4806.7
Podrobnosti a potvrzení vám rádi zašleme na vyžádání.
